Najdete nás také na sociálních sítích

Kácení stromů – Praha

Kácení stromů

Klasické kácení stromů se provádí tam, kde je v okolí dostatek prostoru pro položení stromu v celku. To znamená, že ve směru, do kterého bude strom pokácen, je více volného místa než je výška stromu a nenachází se v něm žádné ohrožené objekty (stavby, vedení apod.).

Zároveň je třeba brát v potaz šíři koruny, která nám svým průměrem vytyčí potřebnou minimální výseč. Ne vždy je však možné pokácet strom v celku, ačkoli by se v jednom směru nacházel dostatečný prostor. Důvodem může být například náklon stromu, který pokácení znemožní. V takovém případě je nutno přistoupit k rizikovému kácení.

Rizikové kácení stromů v Praze a okolí

K rizikovému kácení stromů přistupujeme tehdy, není-li v okolí kácené dřeviny dostatek prostoru pro pokácení v celku. Nejčastějšími důvody jsou blízkost obytných budov, garáží, pergol anebo vedení, nad které strom zasahuje větvemi a mohl by je při kácení v celku poškodit. Velmi často se kácí rovněž ve vnitroblocích, kde je prostor pro pokácení stromu omezen na pár metrů čtverečních pod stromy.

Při rizikovém kácení pracovník vyleze pomocí arboristických nebo horolezeckých technik do koruny stromu a začne ho odřezávat postupně. V závislosti na prostoru pod stromem jsou větve a části kmene buď řízeně shazovány nebo spouštěny. Spouštění zajišťuje druhý pracovník pomocí lan vedených přes kladku.

Rizikové kácení stromů z plošiny

Plošina bývá využívána tam, kde je to ekonomicky výhodnější než klasické rizikové kácení anebo tam, kde stav dřevin neumožňuje bezpečný pohyb pracovníka v koruně. Jedná se zejména o staré suché stromy napadené houbami a hnilobou nebo stromy, jejichž statiky je narušena jinak (stromy nalomené větrem, sněhem apod.). Práci z plošiny však výrazně omezuje nutnost dobrého přístupu a prostoru v okolí stromů, takže bývá využívána zejména podél komunikací.

Obecné podmínky pro kácení stromů

V obou výše uvedených odstavcích (Kácení stromů, Rizikové kácení stromů) se bavíme o kácení dřevin rostoucích mimo les. V posledních letech došlo několikrát ke změně vyhlášky, která nejprve umožnila kácení stromů na vlastním pozemku bez povolení. Za oběť této novely padla řad stromů, které svojí velikostí a významem měly být určitě chráněny.

Z tohoto důvodu byl zákon o ochraně přírody znovu novelizován a platí následující:

  • Kácení dřevin (stromů a keřů) rostoucích mimo les se řídí zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen ZOPK) a vyhláškou č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění, kterou se provádí § 8 odst. 3 a 5 ZOPK.

Žádost o povolení kácení dřevin podávají:

  • Fyzické/právnické osoby v případě, že obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí u neovocných dřevin přesáhne 80 cm, nebo se jedná o zapojené porosty dřevin nad plochu 40 m2. Výsledkem řízení je vydání rozhodnutí o povolení kácení dřevin.

V dále uvedených případech může být žádost o povolení kácení dřevin nahrazena oznámením:

  • Oznámení o kácení dřevin se podává písemně nejméně 15 dnů předem, a to z důvodů pěstebních, za účelem obnovy porostů (např. při obnově ovocných sadů, živých plotů) nebo při provádění výchovné probírky porostů, z důvodů zdravotních (pouze výskyt epidemiologické choroby), případně při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (např. odstranění dřeviny z důvodů vodohospodářských – úprava břehových porostů při správě vodních toků, dále z ochranných pásem elektrizační a plynárenské soustavy), v souladu s § 8 odst. 2 ZOPK
    V případě, kdy je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, není potřeba povolení ke kácení. Kácení je však třeba oznámit do 15 dnů od jeho provedení (doplnit fotodokumentací), v souladu s § 8 odst. 4 ZOPK (Zdroj: MÚ Praha10)

Kdo povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vyřizuje?

Za žadatele to musí být vlastník pozemku (fyzická nebo právnická osoba), případně nájemce pozemku jež je veden jako oprávněný uživatel pozemku. I tak ale bude potřebovat souhlas vlastníka/ků pozemku. Vlastník pozemku může rovněž plnou mocí pověřit kohokoli jiného. Tuto službu pro Vás rovněž můžeme zajistit.

Za druhou stranu žádost vyřizuje úředník městského úřadu, u menších obcí pak starosta.

Jak zažádat o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les?

Žádost o kácení dřevin mimo les je potřeba podat písemně s potřebnými přílohami na příslušném pracovišti (MÚ – odbor životního prostředí, kancelář starosty apod.).

Žádost podává osoba splňující podmínky uvedené v odstavci „Kdo povolení vyřizuje“. Je- li pozemek ve vlastnictví více majitelů, je nutný souhlas všech vlastníků. Rovněž např. u SVJ je nutné, aby případné kácení bylo schváleno na schůzi vlastníků.

Kde můžu povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les řešit?

Jak je již výše uvedeno, vše řešíte na odboru životního prostředí příslušného MÚ případně u starosty. Zde si rovněž vyzvednete potřebný formulář. Většina úřadů má formulář ke stažení na svých webových stránkách, takže minimálně jednu návštěvu si můžete ušetřit.

Co budu k povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les potřebovat?

  • vyplněný formulář „Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les“ Ten zpravidla obsahuje následující kolonky a přílohy.
  • jméno, příjmení (název společnosti)
  • adresa (sídlo + IČO)
  • doložení vlastnického práva, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního vztahu žadatele k pozemku a k dotčeným dřevinám
  • V případe, že za Vás žádost vyřizuje někdo jiný, musíte doložit plnou moc
  • zákres umístění dřevin v katastrální mapě
  • Specifikace dřevin rostoucích mimo les (druh, počet, plocha keřů)
  • udání obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí
  • zdůvodnění, proč chci dřeviny kácet.
  • v případě kácení souvisejícího se stavební činností – příslušnou část dokumentace pro územní nebo stavební řízení a návrh náhradní výsadby dřevin, včetně výkresu
  • ve složitějších případech Vás může úřad požádat o doložení dalších dokumentů či posudků(dendrologický, statický apod.)

Kdy smím kácet?

V zákoně o ochraně přírody a krajiny není doba kácení stanovena. Při kácení bez povolení tedy můžete strom odstranit kdykoli, každopádně je vhodnější tyto práce provádět v období vegetačního klidu, který trvá od října do března. Důvodem není to, že by to nějak vadilo kácenému stromu, tomu je to samozřejmě jedno, ale v jeho koruně můžou hnízdit ptáci a žijí v ní také mnohá společenstva drobných živočichů. Pokud tedy není kácení nikterak urgentní, je dobré být ohleduplný i na tuto zdánlivě neviditelnou droboť a na toto období počkat.

V případě, že budete o povolení ke kácení žádat, ve vyrozumění Vám bude určeno, kdy strom smíte pokácet. Období vegetačního klidu, zde bývá zpravidla vyžadováno. Různé úřady ho stanovují různě – někde již od 1. října, jinde až od 1. listopadu. Z tohoto důvodu je nutné si rozhodnutí o kácení dřevin pečlivě přečíst.

Ostatní

Úřad Vám může po kácení dřevin nařídit náhradní výsadbu. Dostanete soupis kde a co máte vysadit. Zpravidla se jedná o výsadbu na pozemku, kde byly dřeviny odstraněny, ale není to podmínkou. Náhradní výsadba je popsána v rozhodnutí o kácení dřevin a je tam stanovena, kromě výše uvedeného, i doba, po kterou je nutné se o dřeviny starat. Obvykle to bývá 5 let. Náhradní výsadba však bývá stanovena v minimu případů, většinou pak ve městech nebo vnitroblocích, kde s každým pokáceným stromem dojde k velkému zásahu do množství zeleně.