Co je biomasa a jak ji zpracovat?
Biomasa je zkráceně řečeno souhrn živých látek v přírodě, které v sobě mají alespoň nějaký podíl uhlíku. Pod tímto pojmem se ale však rovněž ukrývá mnohem více možností využití, než by vás mohlo na první pohled napadnout. Biomasa se pojí například také s úpravou dřevin a je základním pojmem pro tvorbu biopaliva. Co všechno může biomasa znamenat a jak se z ní tvoří nová, velice ekologická paliva?
Co je to biomasa a jak prospěšná je pro ekologickou energetiku?
Jako biomasa se víceméně označuje veškerá organická hmota, která na zemi existuje. Jako biomasa se tak můžeme označit my jako lidé, zvířata, stromy a rostliny, ale také houby nebo plísně a viry. Z vědeckého hlediska je základem označení biomasy skutečnost, že obsahuje uhlík, což jí také dává spoustu zajímavých vlastností.
Uhlík je totiž prvek, který umožňuje biomase degenerovat a měnit se. Bez uhlíku by například biomasa nedokázala podléhat plísním tak jako je to přirozené. Bez biomasy by dokonce celá řada poměrně důležitých a zcela zásadních vazeb nefungovala. A v neposlední řadě je uhlík v biomase také nositelem vazeb a generuje tak energii.
Díky tomuto zjištění se už dlouhé roky přemýšlelo o tom, jak moc by mohla být biomasa potencionálně užitečná jako energetický zdroj. A už selský rozum nás vede k tomu, že nejefektivnější možná biomasa je právě flora. Flora totiž dokáže na základě absorpce slunečního záření generovat celou řadu látek a procesů. Všechny tyto procesy jsou nazývané jako metabolické a jsou specifické tím, že je na ně potřeba energetický příjem. Flora je tedy skvělým nositelem přirozeně absorbované energie.
Využití biomasy jako paliva se v posledních letech aktivně probírá a, především, už je tak zároveň i využívána. Jako největší výhody se dá považovat její všudypřítomnost, jednoduché zpracování a výroba či dobrá možnost, jak pracovat s jejím složením. Největšími nevýhodami je pak pochopitelně nutnost velkého skladování a dopravy. Především je ale biomasa oproti ostatním energetickým zdrojům méně vydatná. Při spalovacím procesu s porovnáním s fosilními palivy (uhlí, lignit, ropa) ztrácí energetickou vydatnost. Jenže na druhé straně se může pyšnit i ohromnou výhodou!
Při spalování biomasy dochází k rozkladu organického materiálu. Přitom se začínají tvořit hořlavé plyny, které se jsou mnohdy i těkavé. Přírodní biomasa je totiž schopna tvořit i látky jako metan při různých procesech. Hořlavé a těkavé plyny, které se při zahřívání uvolňují tak zvyšují hořlavost biomasy a přináší tak i její vyšší účinek. Proces je oproti pálení uhlí mnohem složitější. Jenže má dvě zásadní výhody. Zaprvé pro pálení biomasy není potřeba ani zdaleka tak velká počáteční teplota. A zadruhé přichází to nejdůležitější – emise z biopaliva v podobě biomasy jsou oproti fosilním palivům výrazně nižší.
Ve světě i v České republice se biomasa stala již běžně používaným technologickým palivem. Její produkce jsou sice jen zanedbatelné 4 % v uplynulém roce. Jenže s procentem tvořeným pomocí jaderné energie jsou i 4 % dost podstatný výkon.
Využití biomasy ze dřeva
Biomasa je poměrně složitá na zpracování. Není totiž jednoduché vždy udělat alespoň přibližně stejně výhřevnou směs, která by zaručovala čistou funkci. Jedním z materiálů, které se tak často používají jsou dřeviny. U některých druhů biopaliva není žádnou výjimkou pěstování speciálních dřevin. Jedná se o takzvané náletové dřeviny, které se vyznačují rychlým růstem. Typickým příkladem jsou tak topoly, břízy, vrby nebo olše. Stejně tak se ale pro výrobu paliv používá i takzvaná odpadní biomasa. Což mohou být například zbytkové větve a nevyužité dřevo z kácení nebo dřevovýroby.
