Najdete nás také na sociálních sítích

Rizika bez rizika

Výškové práce a arboristika.
les

Malá, ale nebezpečná. Jak může bekyně mniška ohrozit dřevěné porosty a jak ji zničit?

Jedná se o jednoho z místních škodlivých druhů hmyzu, které stejně jako například kůrovec dokáží doslova decimovat ohromné lesní porosty. Přitom pokud se ji podaří hned v naprostém zárodku zachytit a za odborné pomoci vyčistit postižená místa, může se předejít mnohým škodám. Kdo tedy bekyně je, jak se ji vyvarovat a co dělat v případě, že napadne dřeviny?

Bekyně mniška je malá, ale škodlivá

Jakmile ji uvidíte na jakémkoliv obrázku, tak si vybavíte, že jste ji kolikrát už viděli poletovat po nocích. Je jedním z druhu motýlů, kteří jsou citliví na světlo a poměrně dost rozšířené ve střední Evropě. Vyskytuje se v nadmořských výškách, které se pohybují okolo 400 až 700 metrů nad mořem, což je podstatná část českých lesních porostů.

Patří do čeledi můr, které se dají zkrátka popsat jako škodliví motýli. Samotný název je pak odvozený od středového názvu, kdy bekyně mniška připomínala nenápadný šedavý háv nošený mnichy. Teď se ale přesuneme k tomu opravdu podstatnému.

Jak škodí?

Bekyně je rozšířená ve zmíněných nadmořských výškách a zároveň po naprosté většině plochy České republiky. Nejvíce jí ale trpí především lesy ve středu Čech. Kalamita přichází jednou za několik let, ale když přijde, tak může dosáhnout ničivých rozměrů. Za likvidací dřevin přitom nestojí motýl jako takový, ale jeho housenky. Ty v suchém období decimují jehličí stromů a v některých případech dokonce i travní porosty a bylinky.

napadené stromy bekyní mniškou

Nebezpečí bekyně spočívá především v tom, že nepožírá jednoduše kultivovatelné a znovu obnovitelné lesy listnatého charakteru, ale lesy jehličnaté, jejichž růst je v zásadně odlišných časových sférách. Nejvíce napadané jsou smrkové a borovicové porosty, přičemž odolnější vůči napadení zůstávají borovice, které až při napadení 90 % odumírají. Smrkové odumírají již při 70 % procentech, přičemž jedna larva mnišky dokáže požrat až tisíc jehlic. Ve větším množství tak mohou být opravdovou zkázou pro jehličnaté kolonie.

Co dělat, když se bekyně přemnoží a rozjede se likvidace

V rámci ochrany proti bekyni lze použít rovnou několika technik, které si ještě vysvětlíme ve zbývající části článku. Teď se ale zaměříme na to, co dělat v moment, kdy se bekyně aktivně rozmnoží.

Rozhodně na nic nečekejte a jakmile máte podezření, je potřeba okamžitě jednat a rapidní růst utnout. Tou horší možností, jak se bránit, jsou speciální pesticidní postřiky. Ty sice zahubí bekyni, ale bohužel působí negativně na celé životní prostředí a mohou zahubit i tisíce jiných druhů drobného hmyzu. Navíc použití pesticidů je v celé řadě lokalit problematické, například kvůli ochrannému vodnímu pásmu.

Nejlepší možností je tak odborný prořez stromů. V tomhle ohledu se o něj nestarejte samostatně a raději kontaktujte naši společnost Rizikabezrizika.cz přes tento kontaktní formulář.

Odhadnout totiž rozsah dostatečného prořezu stromů, likvidaci a další aspekty není jednoduché. Nedostatečný zákrok pak nemusí množení zastavit, naopak až příliš horlivý může mít stejně devastující účinky jako bekyně mniška samotná.

les

Prevence proti útoku bekyně od zárodku

Způsobů prevence je několik. U již vysazených stromových osad se používají takzvané feromonové pasti, na které reaguje pouze cílený druh hmyzu. Na ně reagují samečci před množením a zachytávají se zde. Pokud je pak les v kalamitním stavu, tak se plošně aplikují již zmíněné insekticidy.

Nejlepší je ale myslet na vše již při zárodku. V moment, kdy tvoříte novou lesní kolonii tak važte skladbu stromů tak, aby nebyly příliš blízko u sebe a zároveň byly prokládané listnatými stromy, které mniška nepožírá. Rozšíření prostoru a protnutí hluchými místy tak nemusí zabránit výskytu bekyně, ale výrazně může eliminovat riziko rapidního přemnožení a konečné kalamity.