Najdete nás také na sociálních sítích

Rizika bez rizika

Výškové práce a arboristika.

Jak se zbavit lýkožrouta smrkového (kůrovce)? I prořezy a kácením stromů

Lýkožrout smrkový je jedním z největších škůdců, které naše lesy a všeobecně lesy střední Evropy znají. Dokáže opravdu doslova zdevastovat celé akry lesa a bez včasného zásahu lesníků či specialistů na práci s dřevinami může ve svém pustošení pokračovat do nekonečna.

Původ a vývoj lýkožrouta a jak poznat napadený les

Lýkožrout se vyskytuje především v lesích středního pásu. Tedy u nás, na Slovensku či Polsku a dalších lesích na naší úrovni. Celým jménem se jmenuje Lýkožrout smrkový, ale namísto tohoto odborného názvu je všem spíše dobře vepsán do paměti jako „kůrovec“. Říká se mu tak odjakživa, protože napadené stromy poznáte naprosto jednoduše. Při odloupnutí svrchní části kůry si můžete všimnout cestiček, které jsou do stromu vykousány.

Toto bludiště má většinou na svědomí právě kůrovec. Občas to může být práce bekyně mnišky nebo se může poplést s obydlím některých druhů mravenců, kteří si rovněž budují svá bludiště v dřevěném materiálu. Tak i tak se jedná o napadený strom, který je okamžitě potencionálně nebezpečný pro okolní stromy a za delší dobu se stává kvůli riziku pádu a nestabilitě také nebezpečným pro své široké okolí.

Až tak dokáže zatřást malý a nenápadný kůrovec s ohromnými stromy středního pásu jako jsou vzrostlé smrky.

Nápadné jsou například i popadané extrémně jemňounké piliny přímo pod stromem, do kterého se kůrovec s radostí pustil. Pokud se nepodaří rychle se škůdcem bojovat a zastavit jej, tak se zanedlouho inkriminované místo pozná jednoduše. Na kdysi zalesněném kopci nyní ční lysá půda a spousta chrastí po hromadné likvidaci naprosto nepoužitelného dřeva.

lesy napadnuté kůrovcem

Kůrovec je ničitel nebo i lékař?

Otázkou teď zůstává konečný význam kůrovce pro les a svoje okolí. To může být dost citlivé a diskutabilní téma, protože svět hmyzu zná více dotěrných druhů jako jsou mouchy či vosy, které mají na první pohled účel jen otravovat a škodit. Jenže v konečném důsledku jsou mnohem důležitější pro své okolí.

Stejně tak to může mít například i kůrovec. Pokud má totiž kůrovec možnost napadnout nemocný či starý strom, tak to udělá přednostně. Důvodem je pro nás nezjistitelná chemická reakce. Nemocné dřevo či dřevo scházející stářím totiž pod vlivem přímého slunečního světla a výkyvů teplot vypouští chemické složeniny, na které je kůrovec extrémně citlivý. Dokáže tak vytipovat oslabeného protivníka a již scházející strom plnohodnotně napadnout. Plní tak svoji úlohu lékaře, kdy je přírodou naveden k tomu, aby vyhledával a likvidoval nemocné stromy v lesním porostu.

Nic ale na světě není dokonalé, a to stejné platí i ve světě zvířat. Často se totiž může stát, že stromy začnou tuto látku vypouštět, aniž by byly nemocné či staré. Typickým příkladem mohou být například až příliš tuhé zimy, kdy mráz poškozuje svrchní strukturu stromů. Stejně tak může reagovat kůrovec bez otálení i na stromy v oblastech polomu kvůli silnému větru. Není tomu tak dávno, co kůrovec napadl ohromnou plochu Šumavských kopců po přecházejícím orkánu. A v neposlední řadě i kůrovec potřebuje útočiště a obživu. Ve svém dospělém stádiu je totiž velice odolným protivníkem a jednou z jeho mála slabin jsou například extrémní mrazy, před kterými se nutně potřebuje schovat právě do útrob některého z napadených stromů.

Likvidace kůrovce je běh na dlouhou trať, dá se však vyhrát

Zcela právem je kůrovec ohromným postrachem myslivců a správců lesů, protože boj proti němu je za všech okolností velice obtížný, a především přináší nucené oběti. Kůrovce totiž nelze jakkoliv vypudit jednoduchou metodou a nechat ho jen tak odejít zpět do hlíny. Jediná šance, jak se jej zbavit, jsou často plošné prořezy až monstrózních rozměrů, a především včasná a rychlá likvidace postiženého dřeva – dokud se v něm kůrovec zdržuje.

Pokud se bavíme o napadení malých prostorů kůrovcem a odhalení včas, tak nám mohou stačit i jednoduché prořezy napadených stromů či jejich částí a okamžitá likvidace. Podobné prořezy se nikdy nevyplatí dělat na vlastní riziko, protože je u nich zvýšené nebezpečí nepředvídaného pádu či polomu stromu kvůli jeho zmenšené odolnosti. Naopak se tato práce vyplatí vložit do rukou odborných firem jako právě ta naše. Dokážeme pomoci jak s prořezy stromů, tak i s kácením stromů v Praze a okolí.

Pokud se pak bavíme o ochraně před kůrovcem v celostátním měřítku, tak se většinou o tyto aktivity stará sama správa lesů. Stejně jako již Šumava padla za příklad napadeného místa s velkými následky, tak ji můžeme uvést i z opačného hlediska. Správy lesů totiž používají takzvané feromonové lapače, které vydávají právě již zmíněnou chemickou sloučeninu, co poškozené stromy. Ty tak přitahují kůrovcovu pozornost a zaneprázdní ho.

S velkou kritikou ze stran ekologů se setkává například metoda, kdy je jednou za čas v rizikové oblasti pokácen vzrostlý a zdravý strom. Jakmile totiž skončí na zemi bez přísunu živin z kořenů, tak začne pochopitelně skomírat a vylučovat opět danou chemickou sloučeninu. Jedná se o organické a jednodušší metody, jak lapnout lýkožrouty na první neomylný pokus.

Ať už se lidé uchylují k jakékoliv metodě likvidace či ochrany lýkožrouta, tak se nesmí zapomenout že v ekosystému a koloběhu života zdravého lesa má svůj význam, který se nikdy nezmění. I přesto ale lýkožrout dokáže nadělat mnohem víc škody, než užitku.

Poptat naše profesionální služby můžete na této stránce. Vyplňte nezávazný formulář, odešlete jej a my se pokusíme v co nejkratší době zpracovat a poslat cenovou nabídku.